25. října - rozhovor
24. října, pátek
„Ale no tak, Alishio, co máš za problém?“
„Matt říkal, že v tom víně je nějaká droga, chápeš to?"
„No jasně. A protože to tak Matt říká, tak to tak určitě musí být. Prosím tě, je to pitomost. Proč by nás podle tebe měli chtít zdrogovat?" Alishia si povzdechla.
„Sereno prosím, poslouchej mě. Já chápu, že to tam máš ráda, líbí se ti jejich hudba, baví tě jejich program, ale jestli má Matt pravdu, tak to vážně není bezpečné."
„A jak víš, že má Matt pravdu? Byla jsi tam, pila jsi to. Připadala sis snad zdrogovaná?“ Serena vytáhla obočí a s očekáváním se dívala na svojí kamarádku. Ta sklopila oči.
„Nepřipadala."
„No tak vidíš! Pojď tam se mnou, nemusíš nic pít, víš, že já tě nutit nebudu, ale bavilo tě to tam taky, přece o to nepřijdeš kvůli Mattovu pitomýmu nápadu."
25. října, sobota
Jakkoliv se Serena snažila před přáteli tvářit sebejistě, když šla sama ztemnělými ulicemi do Luis baru, dvakrát do smíchu jí nebylo. Alishia slíbila, že dorazí, ale chtěla nejdřív zkusit přesvědčit Matta, aby přišel taky. Říkala, že s ním si tam připadá jistější. To Serena byla schopná pochopit. Přeci jen, nikoho tam pořádně neznali a zpáteční cesta nočním městem působila hned mnohem méně děsivě, když se šlo ve trojici. Serena sklopila hlavu a přidala do kroku.
Na místo setkání dorazila moc brzy. Posadila se na zem a opřela se zády o stěnu, zatímco pozorovala, jak Chris a Askew připravují mikrofony a další věci na koncert. Nebyla si ani jistá, jestli si všimli, že tam vůbec je. Po patnácti minutách začali pomalu přicházet další lidé, místnost se zaplňovala.
„Sereno, Sereno, jsi tu?" Ozvalo se náhle od vstupu.
„Alishio, Matte!“ přispěchala k nim Serena a objala je na přivítanou. „To jsem ráda, že jste tady stihli jste to jen tak tak."
„To víš, Mattovi se úplně nechtělo, ale jak vidíš, nakonec se přesvědčit nechal," zasmála se Alishia.
Koncert si všichni užili. Chris a Askew přišli s novými melodiemi, které byly ještě více přepracované, než jejich předchozí tvorba. Serena měla pocit, jako by byla propojená s davem, jako by všichni byli jedna jediná mysl, rozesetá do více těl. Přidala se ke skupince lidí tancujících pod pódiem, necháváje Matta s Alishiou za sebou. Při tanci pak pozorovala Chrise s Askewem jak se střídali u různých hudebních nástrojů a napadlo jí, že by také chtěla patřit k něčemu takovému.
Když koncert skončil, našla Serena svoje přátele a společně s nimi se vydala ke stolu, který začala považovat za jejich.
Čísi ruka jí zaklepala na rameno.
„Můžu se k vám přidat?"
„Ahoj, jo, jasně," odpověděla Serena překvapeně. „Tohle jsou Alishia a Matthew. Vážení, tohle je Loren."
„Ahoj."
26. října, neděle
„A tím bychom pro tentokrát skončili, děkuji vám všem že jste přišli a budeme se na vás těšit zase za týden,“ řekl Chris a společně s Askewem se uklidnili.
„Tak co, jdeme, holky?“
„Jděte napřed, ještě si odskočím," řekla Serena a vydala se k toaletám.
Deník Sereny Murrayové
Chtěla bych říct ostatním co jsem slyšela, ale určitě by mi tvrdili, že je to podezřelé a že už se tam nemáme vracet. Když jsem řekla ostatním ať jdou na před, nečekala jsem, že až vylezu ze záchodů, bude už všude zhasnuto, kromě jedné místnosti, které jsem si do té doby nikdy nevšimla. Pódium v zadní místnosti, ze kterého Askew dělá svoje přednášky má za přehozem vchod do dalších prostorů. To vzbudilo mojí zvědavost a tak jsem vylezla na pódium a chtěla jsem nahlédnout za přehoz co tam je, když vtom jsem zaslechla Chrise a Askewa jak něco velmi dramaticky řeší. Skrčila jsem se za přehoz aby si mě nevšimli, kdyby náhodou šel někdo z nich ven a snažila jsem se zaslechnout něco z jejich rozhovoru.
Moc jsem to nepochopila, Askew nejdřív Chrisovi něco vysvětloval, ale neslyšela jsem to od začátku. Chris s tím zcela zřejmě nesouhlasil, protože když Askew skončil, začal křičet že to není to na čem se dohodli a nemůžou to někomu - neslyšela jsem komu - udělat. Pak padlo i něco o tom klubu a že někteří z nás si nezaslouží být tady, to říkal Askew a pak ve vedlejší místnosti práskly dveře a Askew se vyděsil, že by je někdo mohl slyšet a řekl, že půjde zkontrolovat, jestli tu ještě někdo není. Naštěstí byl zřejmě dost daleko ode mě, takže než vyšel na pódium, už jsem byla venku.
Dohnala jsem Alishiu s Loren a Matthewem, ale už jsem se neúčastnila jejich konverzace. Zajímalo by mě o čem to Askew mluvil, že si nezasloužíme tam být - a kdo z nás to podle něj je. Chci se s někým podělit o to, co jsem slyšela, ale vím, že bych to neměla dělat. Takže si to zatím nechám pro sebe a uvidím, co se bude dít dál.
~★~ ~★~ ~★~
S tím jak se nám pomalu začínají prodlužovat kapitoly se začínají dít i nějaké poněkud podivné věci. Nebo možná ne? Kdo ví, kam to dál povede? Určitě ne Serena nebo její přátelé. A dost možná ani nikdo jiný.
Poslední dobou se mi nedaří tak dobře jak bych si představovala, tudíž bych velmi ocenila nějakou vaší kritiku, ať už pozitivní nebo negativní, dolů do komentářů. Ráda bych s vámi byla trochu v kontaktu, pokud mi to umožníte, budu velmi ráda.
Pokud ne, uvidíme se zase za týden u další kapitoly a kdo ví, co se do té doby může všechno stát<3
~Bella