Askewova báseň
Kdo bojí se, ten nepochopí
Že životem jde, oči klopí,
Že nežije, jen přežívá,
A že strach se mu vysmívá
Vzdej se, dítě, pocitů
Viď v životě záštitu
Netruchli pro slůvko 'kdyby'
Budoucnost jsou prázdné sliby
Tvá duše nezná marnost, strach
Tak nebuď vlastní duše vrah
Nad hladinu vypluj ven
Probuď se, život je sen
Až prach života usedne
Až poslední z nás ulehne
Pak duše budou žíti dál
Pro ty, které čas neodvál
Až zkamení ta všední víra
Až v srdcích zbyde nám jen díra
Pak duše budou žíti dál
Dokud nezbyde jenom kal
A až i kal se rozplyne
Až zemřou duše nevinné
Existence pouhým prachem
Poté zvítězil jsi nad strachem